Pod taktovkou městské developerské společnosti vyrostou v Praze tisíce nájemních bytů

Praha se již řadu let potýká s problémem nedostatku bydlení. Ten je způsoben nejen přílivem obyvatelstva a pomalou, byrokracií zatíženou výstavbou, jež nestačí pokrývat poptávku po nových bytech, ale i dlouhodobým využíváním bytů na nerezidenční účely. To pak vede k rychlému růstu cen bytů, což posouvá Česko v žebříčku dostupnosti bydlení v Evropě na nelichotivé příčky. Vedení Prahy proto k 1. červnu 2020 zřídilo Pražskou developerskou společnost, jež má za úlohu rozšířit bytový fond ve vlastnictví města.

Aktivní výstavba obecních bytů nabízejících cenově dostupné nájemné bydlení pro široké vrstvy obyvatel je součástí nové Strategie rozvoje bydlení schválené v dubnu letošního roku. K tomu účelu plánuje město aktivně využít existenci množství pražských brownfieldů. Optimální počet městských bytů by měl do roku 2030 činit dle údajů Institutu pro plánovaní a rozvoj hlavního města Prahy (IPR) 35 000 oproti 31 456 v roce 2019.

Aktuálně se developerská společnost zaměřila zejména na nevyužívané lokality na Palmovce a Černém mostě či na oblast Nové dvory v Praze 12, kde by měla do roku 2030 vzniknout nová čtvrť obsahující mezi odhadem 1600 až 2000 nových bytů s kompletní občanskou vybaveností a stanicí plánované linky metra D. V jejím portfoliu je však možné nalézt i menší lokality v Praze 5, Praze 10 či Praze 14.

Masivní výstavba ukazuje výraznou změnu trendu na poli bytové politiky. V předešlých letech totiž docházelo spíše k privatizaci obecních bytů v majetku města a městských částí. To je další z problémů, které si současné vedení Prahy dalo za cíl změnit. Jenom za období 2011 až 2019 došlo podle IPR k privatizaci přibližně 32 000 obecních bytových jednotek. Zatímco v březnu 2019 tvořili obecné byty přibližně 5 % pražského bytového fondu, ještě v roce 2011 se jednalo o 11 %. V přepočtu na jeden obecní byt připadá v Praze 42 obyvatel, kupříkladu v Brně je však tento počet 13.

Problémové investiční byty a krátkodobé pronájmy

Výstavba a ukončení privatizací však není jediný plán magistrátu na zlepšení dostupnosti bydlení. Problém s dlouhodobým nedostatkem dostupného nájemního bydlení si dalo město za cíl vyřešit také potenciálním odkupem nebo dlouhodobým pronajímáním tzv. investičních bytů. Ty jsou majiteli drženy s cílem budoucího zisku a nejednou ztrácejí svou rezidenční funkci.

Využívání bytů na nerezidenční účely a jejich transformace na hotely, kanceláře či jiné nebytové prostory je problémem již dlouhá desetiletí. Podle IPR se v roce 1991 nacházelo na území Prahy 1 celkem 17 701 obydlených bytů. O deset let později v roce 2001 však klesl jejich počet na 15 164 a do roku 2011 dokonce na 12 170.

V současnosti se vedení města plánuje zaměřit zejména na byty pronajímané v rámci krátkodobých turistických pronájmů přes různé ubytovací platformy, jako například světově proslulá služba Airbnb. Koncem června 2020, pár měsíců po začátku pandemie, bylo dle IPR na portálu Airbnb registrováno v Praze celkem 12 565 ubytovacích jednotek, z toho 9 656 celých bytů (přibližně 1,6 % bytového fondu). Přibližně 58 % se jich přitom nacházelo v městských částech Praha 1, Praha 2 a Praha 3.

V rámci Prahy 1 tvořily byty inzerované přes Airbnb téměř 20 % bytového fondu městské části. Tak výrazný podíl bytů určených ke krátkodobým, zejména turistickým pronájmům pak dle IPR výrazně oslabuje rezidenční funkci historického centra města. Během pandemie se však z důvodu odlivu turistů jejich celkový počet snížil o 45 %. Dle informací společnosti AirDNA uveřejněných na zpravodajském portálu České tiskové kanceláře činil jejich počet v únoru letošního roku 6216 bytů.

Pokles cen nájmů bude pouze dočasný

Propad počtu bytů určených ke krátkodobému pronájmu a tím zvýšení konkurence na poli nájemního bydlení vedl v Praze k výraznému poklesu výše nájmů, na rozdíl od kupních cen bytů. Jestliže na počátku minulého roku byla podle statistik společnosti Deloitte průměrná výše nájmu 330 korun za metr čtvereční, v prvním čtvrtletí letošního roku spadla na 287 korun. Tento propad však bude pravděpodobně pouze dočasný a z dlouhodobého hlediska změnu v dostupnosti bydlení v metropoli nepřinese.

Magistrát má v plánu motivovat vlastníky těchto bytových jednotek k dlouhodobým pronájmům místo turistického využití. V hře je například Lisabonský model, kdy si bude město dané byty pronajímat a tím zabezpečovat majitelům dlouhodobý stabilní příjem a pokrytí případných škod. Následně je bude dále poskytovat koncovým uživatelům v rámci dostupného nebo sociálního bydlení.

Foto: Metroprojekt