Hypotéky budou ještě dražší, úroky vzrostli za poslední rok více než dvojnásobně

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila 22. června úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu. Ta nyní dosahuje už 7 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1999. Šlo ze strany představitelů centrální banky, jejímž klíčovým posláním je pečovat o finanční a cenovou stabilitu země, o očekávaný krok. Právě zvyšování úrokové sazby je totiž prakticky jediným nástrojem, který má ČNB v boji s hrozivě rostoucí inflací k dispozici.

V České republice se na jedné z nejvyšších inflací v Evropě podepsala řada vnějších faktorů. Především se jedná o vpád Rusů na Ukrajinu a následnou energetickou krizi, ale také silnou tuzemskou poptávku. Ta vznikla díky velkému objemu peněz nalitých do ekonomiky během covidové pandemie a úsporám, které si lidé v této době vytvořili, protože měli omezené možnosti tyto peníze utrácet.

Banky si půjčují, aby mohli půjčovat

Důvod, proč se změna úrokové sazby dřív nebo později promítne do výše úroků u hypoték, je prostý. Komerční banky poskytující lidem hypoteční úvěry si sami půjčují peníze u centrální banky za úrok daný právě úrokovou sazbou. Tím, jak centrální banka tuto sazbu zvyšuje či snižuje, vlastně zdražuje nebo naopak zlevňuje peníze, které pouští do ekonomiky. Vyšší úroky tak mimo jiné motivují spotřebitele k tomu, aby více šetřili a méně utráceli, což má protiinflační dopad, na druhé straně to však také brzdí ekonomický růst, protože podnikatelé při dražších úvěrech musí omezovat zbytné investice.

V červnu byla podle Hypoindexu průměrná úroková sazba u hypoték 5,7 %, a to před promítnutím poslední zvýšení úrokové sazby ze strany ČNB. V nejbližší době tak můžeme očekávat, že se úroky u hypotečních úvěrů dostanou v průměru určitě k 6 % a pravděpodobně ještě o něco dál. Když si uvědomíme, že v červnu 2021 byly na 2,5 %, zjistíme, že za poslední rok došlo k nárůstu o 3,2 %. Letos by přitom měla končit fixace zhruba padesáti tisícům hypotékám a část lidí se tak může dostat do velice komplikované finanční situace.

Pod aktuální hrozbou krize a extrémnímu zdražování navíc ČNB začala zpřísňovat i samotné podmínky na půjčování hypoték. Od dubna opět zavedla povinnost bank sledovat ukazatele DTI (stanoveno na 8,5 a pro žadatelé mladší 36 let 9,5) a DSTI (stanoveno na 45 procent, 50 procent pro žadatelé mladší 36 let) a snížila limit LTV na 80 procent (90 procent pro žadatelé mladší 36 let). Od ledna 2023 se navíc zvedne sazba proticyklické kapitálové rezervy z 1,5 na 2 procenta.

S koncem fixace nastupuje vyjednávání

Lidé, kterým letos končí fixace a nemohou hypotéku, nebo alespoň její podstatnou část, doplatit, mají v zásadě dvě možnosti. Buď pokračovat se stejným poskytovatelem, nebo úvěr refinancovat u jiné banky. Obecně se refinancování doporučuje, pokud je rozdíl mezi nabízenými sazbami alespoň 0,3 %, zároveň ale může posloužit také jako účinný prostředek při dojednávání lepších podmínek se stávajícím poskytovatelem. Určitě se proto vyplatí o něm uvažovat a zjistit si podmínky, které nabízejí konkurenční peněžní ústavy.

Obvyklé dilema ohledně délky fixace řeší asi každý, kdo si bere hypotéku. Tentokrát se však zdá méně složité než v dřívějších letech. Ani největší pesimisté totiž neočekávají, že by úroky v následujících letech měly ještě zásadním způsobem růst. Spíše se předpokládá, že k nějakému růstu ještě dojde teď v létě v reakci na výše popsaný krok ČNB, ale potom by už se situace měla ustálit a v následujících letech by s odezníváním inflace měly jít úroky dolů.