Nový stavební zákon začne platit o dva roky. Přinese digitalizaci a stavební superúřad

Po letech příprav se Česko dočkalo nového stavebního zákona. Ten byl parlamentem schválen 14. července a následující den podepsán prezidentem. Má za cíl výrazně zjednodušit proces vydávání stavebních povolení a zkrátit délku schvalovacího řízení. Ačkoli nabude účinnosti až 1. července 2023, první změny můžeme očekávat již počátkem příštího roku.

Hlavní změnou, jež má zjednodušit postup vyřizování stavebních povolení, bude převedení stavebních úřadů od samospráv pod správu státu, a integrace množství schvalovacích orgánů pod jednu střechu. Prvního ledna 2022 vznikne Nejvyšší stavební úřad, který postupně přebere pod svá křídla tisíce pracovníků dosavadní soustavy stavebních úřadů. Zahrnovat bude rovněž orgány hygieny, dopravy, životního prostředí a dalších, jež dosud fungovaly separátně.

Již nebude nutné shánět desítky samostatných potvrzení. Nový úřad bude fungovat v duchu hesla „jedna stavba, jedno razítko“. Sloučí se také v současnosti oddělený proces stavebního povolení a územního rozhodnutí. Spolu s novým úřadem bude fungovat také Specializovaný a odvolací stavební úřad a prvostupňové krajské stavební úřady. Nejvyšší úřad již nebude moci rozhodnutí prvostupňových úřadů rušit a vracet, ale bude muset vždy rozhodnout s konečnou platností.

Zlepšení ochrany veřejných zájmů

Od oddělení stavebních úřadů od samospráv si poslanci slibují zlepšení ochrany veřejných zájmů a lepší ochranu úředníků před „svojvůlí“ představitelů samospráv. Ti mohli doteď nejen připomínkovat, ale dle mnohých přímo ovlivňovat schvalování. Zlepšit by se měla i koordinace odborníků z různých oblastí, což povede k tomu, aby ochrana jednoho veřejného zájmu nevytlačila ostatné do úzadí.

Dojde rovněž k stanovení maximálních lhůt pro udělení povolení. Úředníci budou povinni vyjádřit se do třiceti dnů, ve speciálních případech, jako třeba u obzvlášť velkých staveb, bude lhůta o dalších třicet dnů delší. Pokud se úřad v dané lhůtě nevyjádří, bude automaticky vydáno souhlasné stanovisko.

Mezi největší očakávané výhody pro stavebníky však patří úplná digitalizace schvalovacího řízení. Digitalizovaná bude nejen komunikace se stavebním úřadem a dotčenými orgány, ale i nahlížení do spisů a průběhu schvalování, což by mělo vést k větší transparentnosti.

Větší moc veřejnosti a konec odbíjení připomínek

Zkrácení lhůt a sjednocení dotčených orgánů slibuje ulehčení připomínkování veřejnosti. Nový stavebný zákon umožňuje veřejnosti připomínkovat stavební záměr od počátku. Odborníci z dříve samostatných orgánů, nyní sjednocení přímo na stavebním úřadě, se budou na rozdíl od stávající úpravy danými připomínkami zabývat přímo v rámci schvalování záměru za svůj obor. Veřejnost však nadále může podat odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, tudíž připomínky budou v takovém případě posuzované dvakrát.

S tím souvisí i jednodušší způsob podávání námitek. Doteď musela veřejnost uplatňovat jiný typ námitek v územním a jiný ve stavebním řízení. Výjimkou byly případy, kdy stavebník žádal o společné povolení. DÍky sloučení obou řízení budou moct dotčené strany vznést námitky v rámci jedné fáze bez komplikovaných právních úvah.

Do procesu schvalování budou navíc opět plně přizvané ekologické spolky, které byly v dosavadním nepřehledném systému omezovány z důvodu zneužívání procesních práv místo věcné diskuze. Zjednodušení celého procesu řízení má eliminovat možnosti blokování a je tak možné rozšířit okruh účastníků řízení.

Jasné požadavky na výstavbu

Mezi další zjednodušující kroky nového zákona patří sjednocení procesu územního plánování. Dokumentace na všech úrovních bude pořizována v jednotně upraveném procesu. Zákon také nově obsahuje definici tzv. modrozelené infrastruktury. Její účelem je efektivní hospodaření s vodou a kombinace se zelenými prvky v zájmu zlepšování ekologické situace měst.

S tím souvisí nové požadavky na výstavbu a možnost obcí podmínit výstavbu uzavřením plánovacích smluv, třeba povinností provést investici do veřejné vybavenosti nebo poskytnout obci finanční příspěvek. Zákon obsahuje i požadavky na zvyšování kvality veřejných prostranství, průchodnost pro chodce a cyklisty nebo ochranu životního prostředí. Výjimku z celostátních předpisů budou mít Praha, Brno a Ostrava, chráněná území či veřejně prospěšné stavby.