Unikátní čtvrť a městský les rostoucí na troskách židovského „ostrova svobody“

Na pomezí pražských Strašnic, Žižkova a Vinohrad, v místě někdejší židovské čtvrtě, leží jeden z desítek pražských brownfieldů. Stejně jako u mnoha dalších, taky zde pomalu vyrůstá unikátní moderní čtvrť odpovídající standardům světových metropolí. Celkem deset rezidenčních a administrativních budov obklopených městským lesem nabídne nový domov nejenom rezidentům a nájemcům kanceláři, ale i symfonickému orchestru PKF – Prague Filharmonia. Celková výše investice se odhaduje na 9 miliard korun.

Jedinečná lokalita v širším centru Prahy, v níž se potkávají tři proslulé pražské čtvrtě, se změnila v hřiště světoznámých architektů. Komplexní urbanistické řešení lokality a komerční část dostalo na starost studio Bogl Architects, jehož zakladatel Ian Bogl má na kontě spolupráci na ikonickém londýnském mrakodrapu Swiss Re Tower přezdívaném „Okurka. Ian Bryan Architects, které se podílelo na mnoha předních pražských projektech, jako Hotel Kempinski a nová čtvrť DOCK, je autorem rezidenční části projektu.

Svým umístěním projekt navíc navazuje na novou strategii rozvoje bydlení hlavního města Prahy. Ta pracuje s aktivnějším využívaním již zastavěných zchátralých ploch, takzvaných brownfieldů, místo rozšiřování města na úkor zeleně.

Pět komerčních a pět rezidenčních budov nabídnou veřejnosti přibližně 650 luxusních bytů a 80 tisíc m2 kancelářských ploch vyznačujících se vysokou kvalitou použitých materiálů a důrazem na funkční design. Na své si přijdou také technický nadšenci, projekt bude disponovat moderními technologiemi, systémem inteligentních domácností a nabíjecími stanicemi pro elektromobily. Dokončení první etapy se 168 byty je přitom naplánováno na druhou polovinu roku 2022.

Kulturní a společenský rozměr

Nová čtvrť však nebude jen o bydlení a práci. Dostane se jí i společenského a kulturního přesahu ve formě pěšího bulváru jako společenského centra obklopeného obchody, restauracemi, kavárnami a službami. Promenáda navíc elegantně propojí projekt se stanici metra Želivského. Myšleno bude taky na rodiny s dětmi. Součástí čtvrtě se stane dětské hřiště a nová mateřská školka, areál bude rovněž napojen na městské cyklotrasy.

V rámci druhé etapy výstavby, která by měla být završena v roce 2024, přibude k rezidenčním a administrativním budovám kulturně-společenské centrum s multifunkčním sálem, kavárnou a barem. To se stane novým sídlem symfonického orchestru PKF – Prague Philharmonia, který vznikl v roce 1994 jako Pražská komorní filharmonie pod taktovkou již zesnulého dirigenta Jiřího Bělohlávka.

Zvučné jméno je možné najít taky ve zpracování veřejného prostranství. Podepsal se pod něj světoznámý francouzský krajinářský architekt Michel Desvigne, autor nových urbanistických řešení veřejných prostor a parků v Paříži, Luxemburgu, Tokiu, Detroitu a mnoha dalších. Jeho studio MDP ve spolupráci s ateliérem Šmídová Landscape Architects navrhlo pro novou čtvrť koncept městského lesa, ve kterém koruny stromů oddělují obytné domy od ruchu ulic a tím zabezpečují klidné bydlení rezidentů.

Dvou hektarový park, 3 km chodníků a tisíce stromů na celkové ploše 33 tisíc m2 zeleně tak dají vzniknout oáze klidu nabízející řadu výhod. Kromě společenského a relaxačního potenciálu s množstvím odpočinkových míst vegetace ve městech vytváří žádaný ochlazovací efekt a stín v horkých letních dnech, plní důležitou estetickou funkci a v neposlední řadě napomáhá k udržení zdravého ovzduší.

Židovská čtvrť změněná v pracovní tábor

Oblast Hagiboru (hebrejsky „hrdina“), ve které nový projekt vzniká, si za posledních sto let prošla krušnou historií. Na místě dnešní stanice metra Želivského a hotelu Don Giovanni, v sousedství známých Olšanských hřbitovů, stály v meziválečném období chorobinec Židovské obce v Praze a Židovský sportovní klub Hagibor, po němž získala oblast své jméno.

V době nacistické okupace, během které měli Židé kromě jiného zákaz navštěvovat běžné školy, parky a hřiště, se stal Hagibor společenským centrem a „ostrůvkem svobody“ pražských Židů. V roce 1944 byl však areál proměněn na pracovní tábor zejména pro židovské „míšence“ a smíšené páry, nímž prošlo kolem 3500 lidí.