V důsledku války na Ukrajině zažívá české stavebnictví těžké časy

Ještě stále nedozněly důsledky covidové krize, české stavebnictví již opět zažívá těžké zkoušku. Výpadek zahraničních pracovníků a dodávek materiálů má tentokrát na svědomí ruská invaze na Ukrajinu.

Již víc než sedm týdnů se Ukrajina brání ruské invazi. Mezi obránci jsou i desítky tisíc Ukrajinců pracujících v různých odvětvích českého průmyslu, zejména pak stavebnictví, které je od pracovní síly z Ukrajiny takřka závislé. Dle vyjádření mluvčího společnosti Metrostav Vojtěcha Kostihu pro redakci CNN Prima NEWS je v českém stavebnictví legálně zaměstnáno kolem 20 tisíc Ukrajinců, a těžko říct, kolik nelegálně.

Odchod pracovníků se dotkne všech

Hned na počátku války odešlo podle vyjádření Hospodářské komory ze začátku března z českých firem kolem 30 000 Ukrajinců, což je přibližně 15 % jejich celkového počtu v zemi. Informace vychází z průzkumu s 350 respondenty z řad českých zaměstnavatelů. S pokračující válkou však bude dnešnímu dni toto číslo mnohem vyšší.

Ačkoli mnoho menších tuzemských stavebních firem ukrajinské pracovníky nezaměstnává, z důvodu komplexnosti dodavatelských řetězců bude mít jejich odchod dopad na celý sektor. Jak uvádí portál iDNES, omezovat výrobu z důvodu kritického nedostatku pracovníků musí také řada výrobních podniků, jako panelárny či výrobny ocelových a zámečnických konstrukcí. Podle ředitele Zlínstavu Jiřího Stacke se již teď stavební společnosti potýkají s nedostatkem cihel.

Nedostatek materiálů způsobil extrémní nárůst cen

Výpadek u českých zaměstnavatelů ale není jediný problém, se kterým se stavební firmy potýkají. Kvůli invazi nastává nedostatek u stavebních materiálů dovážených z Ukrajiny a Ruska. Jedná se především o železnou rudu, nikl či hliník, ze kterých se pak vyrábí hutní materiály, ale i již zpracované výrobky, jako třeba kamenná vata, která se používá jako tepelná izolace. To logicky způsobuje rekordní nárůst jejich cen. Například cena niklu vzrostla meziročně o rekordních 90 a cena kamenné vaty dokonce o 100 procent.

Když se k tomu přidá rekordní růst cen pohonných hmot a plynu, důsledky mohou být dalekosáhlé. Vzhledem k objemnosti stavebního materiálu totiž doprava tvoří často i přes 25 procent jeho ceny a množství stavebního materiálu se vyrábí z ropy či pálením v plynových pecích. Velké zahraniční stavební firmy, jež u nás působí, navíc pokrývají nedostatek v zemích západní Evropy omezováním produkce ve střední a východní Evropě. Lehce tak může dojít k tomu, že řada tuzemských stavebních podniků současnou situaci neustojí.

Kombinací všech zmíněných faktorů dochází k nebývalému růstu cen taky v Evropě vyráběných stavebních materiálů. Jejich skokový nárůst se podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) vymyká inflaci i průměrnému růstu spotřebitelského zboží, uvádí Echo24. Komora se přitom odvolává na data společnosti RTS, dle kterých cena cihel narostla meziročně o 30 procent, OSB desky o 70 a betonové výztuže dokonce o 80 procent.

Růst cen komodit promítnutý do růstu cen prací však nejvíc pocítí koncoví uživatelé, jako domácnosti, města a obce. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka došlo již teď k meziročnímu nárůstu cen za obestavěný prostor o 13 až 15 procent. V případě veřejných zakázek tak ceny výstavby mohou lehce překročit vysoutěženou cenu, což vzhledem k nemožnosti jejich regulace ve smlouvách s dodavateli může vést k odložení či dokonce úplnému zastavení rozestavěných staveb.

Trhu s pronájmy se daří

Ačkoli válka značně zkomplikovala stavební průmysl, trh s nemovitostmi, konkrétně pronájmy, si výrazně polepšil. Sice část z 270 tisíc uprchlíků, jež do Česka dorazili, následně pokračovali do jiných západních krajín, většina jich dočasně zůstává a po prvotním šoku si začala hledat vlastní bydlení. 

Jak uvádí redakce Seznam Zprávy, ve velkých městech roste zájem poptávek po nájemném bydlení někdy až dvojnásobně, razantně vzrostly i poptávky v ruštině a ukrajinštině. Zatím se však ze strany ukrajinských uprchlíků jedná spíše o krátkodobé pronájmy na pár měsíců. 

V přepočtu na počet obyvatel je přitom nejvytíženější Jihomoravský kraj, ve kterém našlo podle dat Ministerstva vnitra z poloviny března dočasný domov přes deset tisíc lidí. Většina běženců v Česku však pořád zůstává u svých známých či v rukách dobrovolníků a státních nebo církevních institucí.

Foto: Pixabay